Historie

Historie Státního okresního archivu Blansko

Právním podkladem pro vznik Okresního archivu Blansko bylo vládní nařízení o archivnictví č. 29/1954 Sb., ze dne 7. května 1954. K ustavení archivu jako odborného zařízení Okresního národního výboru však došlo až v květnu 1957. Na této skutečnosti nic nezměnila sni snaha Zemského archivu v Brně, který již v roce 1948 neúspěšně vyzýval Městský národní výbor v Blansku k sepsání městských archiválií, které by se tak mohly stát základem okresního archivu. Prvním sídlem nově vzniklé instituce se staly prostory bývalé městské šatlavy v zadním traktu blanenské radnice. Zde byly také uloženy první fondy, které v rámci skartačních řízení archiv od původců v letech 1958 až 1960 převzal. Jednalo se především o archiválie obecních úřadů a škol. Přivezené dokumenty byly po provedení jednoduché očisty a dezinfekce postupně pořádány a inventarizovány. Do dnešních dnů mohou badatelé využívat archivní pomůcky, které zpracovala Marie Kalová. Právě její jméno je neoddělitelně spjato s počátky blanenského archivu.

Důležitým mezníkem ve vývoji archivu se stal rok 1960, kdy došlo nejen k začlenění okresu Boskovice do politického okresu Blansko, ale také ke sloučení do té doby samostatných okresních archivů Blansko a Boskovice s tím, že centrála měla sídlo v Blansku, zatím co v Boskovicích zůstala zachována plně funkční pobočka. Tento stav zůstal do dnešních dnů nezměněn.

Boskovický archiv se vyvinul ze samostatného městského archivu, který vznikl v roce 1942 jako součást muzea. V roce 1950 byl prvním archivářem jmenován Bedřich Šponer, kustod muzea, který ve své práci uplatňoval především sběratelskou činnost. Díky jeho snažení se podařilo pro archiv získat písemnosti cechů. Jejich nejcennější součástí byly cechovní listiny. Ve svých počátcích sídlil boskovický archiv v nevyhovujících prostorách budovy ve Fučíkově ulici č.p. 18. O něco později se podařilo získat pro potřeby archivu další depozitář na ulici Bílkově v domě č.p. 22. V roce 1966 se stal Okresní národní výbor v Blansku majitelem objektu bývalé textilní továrny, původně továrny na výrobu krabiček na ulici Velenova 3. Bylo rozhodnuto, že po nezbytných stavebních úpravách, bude budova sloužit potřebám jak archivu, tak i veřejnosti. K přestěhování archiválií z dosavadních nevyhovujících depozitářů na ulicích Fučíkova a Bílkova do nově opravených prostor došlo v roce 1967. Podařilo se zde umístit i archiválie z detašovaného depozitáře v Lomnici u Tišnova. Písemnosti z boskovické části blanenského okresu tak byly soustředěny na jednom místě.  Výjimku tvořily soudní spisy bývalého soudního okresu Boskovice, které zůstaly uloženy v původní spisovně na staré boskovické radnici.Tento stav byl zachován až do roku 1993, kdy vyvstala potřeba generální opravy budovy boskovické pobočky. Přetížené podlahy třetího nadzemního podlaží hrozily zřícením. Stavební práce byly ukončeny v roce 1995.

Dalším důležitým letopočtem v historii okresního archivu byl rok 1982. Poprvé za celou dobu svého trvání získala blanenská centrála vhodné místnosti nejen pro administrativní činnost, ale především pro uložení archiválií. Bylo rozhodnuto upravit původní prostory městské šatlavy. Byly opraveny depozitáře, vysušeno zdivo a celá budova byla zvýšena o jedno podlaží. Archiv využíval nově opravené prostory jen krátkou dobu. V roce 1991 se z rozhodnutí okresního úřadu přestěhoval do nové budovy okresního štábu civilní obrany, kde byly umístěny i sklady materiálu CO. Nosnost podlah tohoto objektu neodpovídala normám pro uložení archiválií. Krátce po jejich přestěhování se v podlaze depozitářů objevily trhliny. Vzniklou situaci řešilo nové vedení okresního úřadu radikálním způsobem. Byla zakoupena budova na ulici Komenského s tím, že ji po nezbytných úpravách bude využívat archiv.

V prosinci roku 1999 byl nový objekt, který byl od počátku projektován jako účelová budova Státního okresního archivu Blansko, zkolaudován a předán k užívání nejen pracovníkům archivu, ale především blanenské veřejnosti.

Posledním mezníkem, který však zásadním způsobem ovlivnil činnost archivů, byl rok 2002. V souladu se zněním zákona č. 320/2002 Sb. o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů se Státní okresní archiv Blansko stal k 1. srpnu 2002 vnitřní organizační složkou Moravského zemského archiv v Brně a tím i součástí největšího archivu České republiky a to jak co do množství běžných metrů uložených archiválií, tak i co do počtu pracovníků.

Ve státním okresním archivu Blansko je k 31.12.2008 celkem uloženo 3.623,54 běžných metrů archiválií, z toho je 2.178,42 bm nezpracováno a 1.445,12 bm zpracováno (1146,96 bm podle základních pravidel). Evidováno je 98.347 evidenčních jednotek včetně jednotlivin, které tvoří 1.647 fondů. Z toho množství je 735 fondů přístupných (44,62%), 227 částečně přístupných (13,78 %) a 685 nepřístupných (41,59 %). Badatelé mají k dispozici 978 archivních pomůcek. Ve Státním okresním archivu Blansko jsou uloženy písemnosti okresních, obecních a městských úřadů, justice, školských zařízení, zemědělských družstev, společenských organizací, stran a spolků, ale i sbírky osobních fondů. V archivu jsou, mimo předkládání archiválií badatelům ke studiu, vyřizovány žádosti o vyhledávání různých informací a podkladů k dalšímu úřednímu jednání a to jak pro jednotlivce, tak pro instituce. V badatelně může studovat současně 9 návštěvníků. Archiv má k dispozici malý přednáškový sál, který zpravidla využívají školy. Žáci mají možnost nejen seznámit se s činností archivu, ale také s nejzajímavějšími archiváliemi.